Není sporu o tom, že Slovensko bude hodnotit každý podle toho, jak se dívá na Evropskou unii. Tentokrát mi ale jde spíše o obecnější jev, než o konkrétní hlasování slovenského parlamentu proti ochraně eura. Slovensko včera ukázalo, co nastane ve chvíli, kdy se malé státy chovají skutečně jako malé. Když žijí v chybné představě, že vlastně o nic moc nejde, protože jedno hlasování malého státu přece nemůže přinést nějaké problémy.
Rozhodnutí strany Richarda Sulíka už je známé, takže netřeba ho rozebírat. Co je podstatnější, jsou jeho argumenty. Vlastně všechny se týkají jen domácí politiky, a to nemluvě o patetických řečech, že myslí hlavně na budoucnost svých synů. Dnes ale už však není čistě domácí politika a budoucnost politikových synů neochrání Tatry.
Premiérka Radičová byla dlouho proti pomoci Evropě. Nastal ale klasický jev, čím déle byla ve funkci premiérky, čím déle sledovala z bezprostřední blízkosti Unii, tím lépe chápala, jak mají události v Řecku přímý vliv na události na Slovensku. Proto se rozhodla tak výrazně postavit za nutnost usnesení schválit. Tady nejde o nějakou lásku k Evropě, nejde o Řecko, tady jde o velmi pragmaticky zvolený zájem – Slovensko.
Historie je plná momentů, kdy se někdo domníval, že události na druhé straně Evropy ho nemusejí zajímat. Takové momenty známe i ze svých dějin. Jenže události tyto lidi stejně vždy dohnaly.
V Česku i na Slovensku je řada lidí (zřejmě většina), kteří říkají, že se každý má starat o sebe. A to co dělá Unie, je prý holé šílenství a nesmysl. Možná. Jsme v situaci, kdy nikdo přesně neví, co je správné. Co ale nabízejí oponenti? Jaký je jejich lék? A jestli dělá Unie hlouposti, proč na hlasování Slovenska čekalo s nadějí i takové Japonsko či Spojené státy? Důvod je jednoduchý, v politice nejde jen o praktická rozhodnutí, ale i o symboliku. A kdyby Unie vyslala do světa zprávu, že je schopná se dohodnout, mohlo to pomoci.
Slovensko se včera rozhodlo s mentalitou malého státu (Česko by možná rozhodlo stejně) a bude takto napříště vnímáno. Tím si hodně ublížilo. Připomeňme, že stejně jako Sulík má máslo na hlavě i Fico a celá jeho strana, která dala přednost svému stranickému zájmu. To je také ostuda.