Člověku se téměř nechce věřit, že v 21. století mohl na titulní straně seriózního deníku vyjít takový článek. A co víc, je ještě doprovázen redakčním komentářem. Strážce české čistoty před evropským haraburdím Daniel Kaiser tentokrát napsal, že „žena poporodu nemůže odevzdávat plný výkon, i kdyby do práce nastoupila hned z porodnice”. To je také velký objev, byť by možná mnohé překvapilo, kolik žen je schopných tak pracovat.
O to ale nejde. Je opravdu správné ženy vyřazovat z veřejného života jen proto, že jsou těhotné? To zní přeci naprosto šíleně. A zboří se svět, když po porodu nějaký čas zůstanou doma? Petra Buzková, Hana Marvanová či Lucie Talmanová přece už dokázaly, že není problém skloubit mateřství a práci v politice.
Je klasické schéma, že když se řeší otázky těhotenství, okamžitě se do debaty pustíme my, muži. Jsme nadšení či pohoršení, udáváme ženám rady, co by měly a co ne. Nechme to na nich. Práva voličů neutrpí tím, že politička bude muset nějaký čas zůstat doma. Mnohem více utrpí tím, když se někteří politici (či novináři) pravidelně opíjejí natolik, že nejsou schopní dělat svojí práci. Práva voličů radikálněji zasáhne korupce, jež se také více šíří mezi politiky. Uši voličů významněji ohrozí agresivní a vulgární slovník politiků než křik dítěte z poslanecké kanceláře.
Zkouším si představit, jak by si Lidové noviny představovaly tiskovou konferenci političky Češkové, která by sms obeslala všechny novináře se zprávou: "Pridte vsici, bude velke oznameni!" A nažhavení novináři by na tiskové konferenci místo zásadního prohlášení nakonec dostali fotografii z ultrazvuku.