Problém je naprosto jinde: Miloš
Čermák opustil řady žurnalistů ve chvíli, kdy se rozhodl zastupovat zájmy
byznysmena Zdeňka Bakaly. Je to férové rozhodnutí, ale ve všech médiích je
pozice ředitele a šéfredaktora rozdělena právě z důvodů toho, aby redakci
byla zachována nezávislost. Debaty mezi ředitelem a šéfredaktorem musí být
často velmi ostré, každý zastupuje něco jiného, ale přesto se musí dohodnout.
Miloš Čermák tuto bariéru
proboural a navíc s dovětkem, že chystá novou podobu časopisu, který
nesmíme znát. Když dostanete do rukou nákres nového časopisu, kde není
vyhrazeno žádné místo pro investigativní a politické články, tušíte, že se tu
chystá něco podivného. Že by obdoba pořadu Bez obalu, kdy se jezdí za Milošem
Zemanem tiše vyslechnout jeho urážky politických oponentů?
Miloš Čermák naznačuje, že
redakční práce je už mimo. Jestli je investigativní a analytická žurnalistická
práce mrtvá, je to samozřejmě možný názor. Mimochodem, škoda, že to redaktorům
neřekl hned po svém příchodu. Proti tomu ale stojí fakta, například že Respekt
byl vyhlášen časopisem roku a je to jedno z nejcitovanějších médií. Samozřejmě
je tu obrovská řada nedostatků, na kterých je třeba pracovat. Není ale na čase se
zeptat, jestli není problém v tom, že Respekt už roky nemá reklamu,
dostatek financí na rozšíření redakce atd.
Ať už je to jakkoli, Miloš Čermák
nepřesvědčil v redakci ani jednoho novináře. Skutečně je to tak, že je tu
jeden chytrý a dvacet hlupáků, kteří se nechtějí modernizovat? Nicméně Čermák
má pravdu v jednom, s dostatečným kapitálem se dá najít nový tým i
noví čtenáři. Ale člověk nemusí být u všeho.