Nerad píši o konkurenci, ale tohle je obecný a velmi závažný problém. Bohužel o novinařině tu nereferují nezávislé instituce, a tak nezbývá, aby média psala o médiích.
Přibližně před měsícem přišla do Respektu objednávka na inzerát. Zadavatelem byl Středočeský kraj, ale inzerát samotný měl vypadat jako redakční článek. To je nepřijatelné samo o sobě, ale se zájmem jsem si ho přečetl a nevěřil svým očím. Šlo o fatální pomluvu jedné nemocnice v kraji, která je známá tím, že je neloajální k hejtmanu Davidu Rathovi. Chyběla tam jediná ověřitelná informace, samé nejmenované zdroje a citace, které působily naprosto nedůvěryhodně.
Po konzultaci s vedením vydavatelství Economia jsme se pochopitelně rozhodli inzerát neotisknout, protože porušuje všechna etická měřítka, která si člověk umí představit. Proč se podílet na diskreditaci třetí osoby (společnosti) jen proto, že hodí dost peněz?
Dnes jsem otevřel časopis Týden a nestačil se divit. Nejen, že časopis tento inzerát otiskl, ale navíc jej neoznačil slovem inzerce. Vypadá tedy jako redakční text, u kterého jsou dokonce i fotografie s kreditem. Články jsou pochopitelně nepodepsané. Škoda, že nejsme ve Spojených státech, kde by z podobného postupu byl docela slušný skandál. Tam je pravidlem, že čtenář nesmí být uveden v omyl, takže musí být rozeznatelné, co je inzerce a co autentický článek.
Jak mohou chtít média po politicích, aby se chovali eticky, když to sama nedokáží? Ano, v době krize potřebují všechny noviny a časopisy inzerci jako sůl, ale to jsou média opravdu tak lehce na prodej?