Přesně si vzpomínám na podzim roku 2004, kdy jsem poprvé viděl projev Baracka Obamy. Bylo to strhující, chytré a zapamatovatelné vystoupení. Zdálo se téměř jisté, že tohle bude příští prezident. Takových talentů v politice není mnoho, a tak jsme v Respektu v září 2004 otiskli článek, který měl titulek "Příští šéf USA bude z Keni". Z talentovaného politika se ale postupem let stal symbol změny. Změny, pod kterou si každý představoval něco jiného. Jeho kampaň, gesta, prohlášení, úsměvy, oblečení… všechno je tak dokonalé, že to nutně musí vzbuzovat pochybnosti.
Obama byl nejlepším kandidátem na amerického prezidenta. O tom není pochyb. Rozhodně to ale není mesiáš. Jestli Evropané očekávají, že teď bude Amerika na rozdíl od časů George W. Bushe naslouchat jejich přáním, budou téměř jistě zklamáni. V zahraniční politice USA se snad zlepší tón, ale těžko se změní základní strategie.
V době ekonomické krize mnozí očekávají, že Obama obrátí kapitalismus vzhůru nohama. To ale není v silách jednoho prezidenta (osobně bych si to ani nepřál) a také se o to pravděpodobně nebude pokoušet. Spíše se bude snažit po vzoru Evropy zavést některé systémy, které fungují. Zejména v oblasti sociálních služeb a ve zdravotním systému.
Nadějně to vypadá v jeho pohledu na různé alternativní technologie, pohled na globální oteplování apod.
Jsem minimalista, ke spokojenosti mi stačí, že konečně vyhrál černošský kandidát, že má otevřenou mysl, nesnažil se vyhrát na budování strachu ve společnosti.