Představte si, že by nějaký ministr, dejme tomu Vlastimil Tlustý či Martin Říman odstoupili ze svých funkcí, protože se ukázalo, že několik let jezdili v metru na černo. Nepředstavitelné? Ve Švédsku odstoupila ministryně kultury Cecilia Stegöová po pouhých deseti dnech působení ve vládě a to proto, že řadu let neplatila koncesionářské poplatky za televizi. A právě toto médium spadá pod její resort. O ještě pár dní dříve rezignovala na post ministryně dopravy Maria Boreliusová, protože na černo najímala paní na hlídání dětí. Musím to po sobě číst ještě několikrát, protože se opravdu nechce věřit, že existuje země, kde někdo natolik ctí váhu svého úřadu, že jej raději opustí, jen aby ho nepošpinil. V Česku by si možná tyto ministryně vysloužili pobyt na psychiatrické léčebně.
Před pár lety jsem ve Švédsku byl a psal o jejich boji s korupcí. Byl to zajímavý zážitek, protože mi došlo, jak daleká cesta nás čeká. Zároveň jsem si ale odnesl důležité zjištění, že tamní čestnost není nějakou daností, ale poctivě vypracovaným systémem. Ten je založen na maximální otevřenosti a všeobecném přístupu k informacím, můžete si ověřit téměř cokoli (od zakázek až po politická rozhodnutí), takže se mnohem hůře podvádí. Když se ale někde zapomněl temný kout, rychle se tam vyrojily korupční skandály, které jsou srovnatelné s Českem.
Podobně ve Švédsku nebyla samozřejmostí rovnoprávnost. Ta se ve společnosti zakořenila až poté, kdy se uzákonily kvóty. Bavil jsem se i s konzervativními politiky, kteří říkali, že kvóty nemají rádi, ale musejí přiznat, že bez nich by se participace žen na rozhodování nikdy nezlepšila tak rychle.Z toho jasně plyne ponaučení, že Česko se začne měnit, až se najde první politik či politička, kteří automaticky uznají svou chybu a odejdou. Pak se klima začne zlepšovat. Zatím je to ale v nedohlednu, a tak nezbývá věřit, že změnu budou vyžadovat aspoň voliči. Šanci mají už o víkendu. Bylo dobré, kdyby v Praze došlo v nadcházejících komunálních volbách k menší revoluci. Těžko by se hledalo místo s horší pověstí, s tolika korupčními skandály (viz 42. číslo Respektu), nepříjemnou atmosférou a představiteli, kteří jen omílají, že o korupci nikdy nic neslyšeli. Očekávání „revoluce“ je ale utopií, protože zástupci ODS nebo ČSSD určitě v radě města znovu zasednou, a tak se pravděpodobně bude jen pokračovat ve stávajícím rytmu.